<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="si">
		<id>http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B6%86%E0%B6%9A%E0%B7%9A%E0%B6%A9%E0%B7%92%E0%B6%BA%E0%B7%83%E0%B7%8A_%E2%80%8D</id>
		<title>ආකේඩියස් ‍ - සංශෝධන ඉතිහාසය</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B6%86%E0%B6%9A%E0%B7%9A%E0%B6%A9%E0%B7%92%E0%B6%BA%E0%B7%83%E0%B7%8A_%E2%80%8D"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%86%E0%B6%9A%E0%B7%9A%E0%B6%A9%E0%B7%92%E0%B6%BA%E0%B7%83%E0%B7%8A_%E2%80%8D&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-16T11:33:11Z</updated>
		<subtitle>විකියෙහි මෙම පිටුව සඳහා ඇති සංශෝධන ඉතිහාසය</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.27.1</generator>

	<entry>
		<id>http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%86%E0%B6%9A%E0%B7%9A%E0%B6%A9%E0%B7%92%E0%B6%BA%E0%B7%83%E0%B7%8A_%E2%80%8D&amp;diff=7751&amp;oldid=prev</id>
		<title>Senasinghe විසින් 08:26, 2 අප්‍රේල් 2025 හිදී</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%86%E0%B6%9A%E0%B7%9A%E0%B6%A9%E0%B7%92%E0%B6%BA%E0%B7%83%E0%B7%8A_%E2%80%8D&amp;diff=7751&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2025-04-02T08:26:38Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;tr style='vertical-align: top;' lang='si'&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;← පැරණි සංශෝධනය&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;08:26, 2 අප්‍රේල් 2025 තෙක් සංශෝධනය&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;1 පේළිය:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;1 පේළිය:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;(377-408). නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයේ ප්‍රථම අධිරාජයා (රා.ස. 395–408) යි. මහා තියොඩෝසියස් අධිරාජයාගේ ජ්‍යෙෂ්ඨ පුත්‍රයා වූ ඔහු උපන්නේ ස්පාඤ්ඤයේ දීය. 383 දී හේ ඔගස්ටස් යන විරුද නාමය ලැබීය. 395 දී තියොඩෝසියස් රජුගේ ඇවෑමෙන් රෝම අධිරාජ්‍යය නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යය, බටහිර රෝම අධිරාජ්‍යය යැයි කොටස් දෙකකට බෙදා නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යය ආකේඩියස්ට ද බටහිර රෝම අධිරාජ්‍යය ඔහුගේ සහෝදරයා වූ ඔනෝරියස්ට පවරන ලදි. අද්‍රියාතික් මුහුදේ සිට ටයිග්‍රීස් නදිය දක්වාත් සිතියාවේ සිට ඉතියෝපියාව දක්වාත් වූ ප්‍රදේශ නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයට අයත් විය. එකල එහි අගනුවර වූයේ කොන්ස්තන්තිනෝපල් නගරයයි. ආකේඩියස් හා ඔනෝරියස් හා අතර කවදාවත් සාමයක් නොපැවැත්තේ යයි කිව යුතුය. නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයේ කොටසක් වූ ඉලිරියා ප්‍රදේශය තම අධිරාජ්‍යයට ඈඳා ගැනීමට ඔනෝරියස්ගේ සෙනෙවියකු වූ ස්ටිලිකෝ සෑම විට ම මාන බලමින් සිටි හෙයිනි.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;(377-408). නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයේ ප්‍රථම අධිරාජයා (රා.ස. 395–408)යි. මහා තියොඩෝසියස් අධිරාජයාගේ ජ්‍යෙෂ්ඨ පුත්‍රයා වූ ඔහු උපන්නේ ස්පාඤ්ඤයේ දීය. 383 දී හේ ඔගස්ටස් යන විරුද නාමය ලැබීය. 395 දී තියොඩෝසියස් රජුගේ ඇවෑමෙන් රෝම අධිරාජ්‍යය නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යය, බටහිර රෝම අධිරාජ්‍යය යැයි කොටස් දෙකකට බෙදා නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යය ආකේඩියස්ට ද බටහිර රෝම අධිරාජ්‍යය ඔහුගේ සහෝදරයා වූ ඔනෝරියස්ට පවරන ලදි. අද්‍රියාතික් මුහුදේ සිට ටයිග්‍රීස් නදිය දක්වාත් සිතියාවේ සිට ඉතියෝපියාව දක්වාත් වූ ප්‍රදේශ නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයට අයත් විය. එකල එහි අගනුවර වූයේ කොන්ස්තන්තිනෝපල් නගරයයි. ආකේඩියස් හා ඔනෝරියස් හා අතර කවදාවත් සාමයක් නොපැවැත්තේ යයි කිව යුතුය. නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයේ කොටසක් වූ ඉලිරියා ප්‍රදේශය තම අධිරාජ්‍යයට ඈඳා ගැනීමට ඔනෝරියස්ගේ සෙනෙවියකු වූ ස්ටිලිකෝ සෑම විට ම මාන බලමින් සිටි හෙයිනි.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ආකේඩියස් ස්වභාවයෙන් ම දුර්වල පුද්ගලයකු හා අදක්ෂ පාලකයකු වූයෙන් රට පාලනය කරනු ලැබුවේ &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;රැෆිනස්&lt;/del&gt;, යුට්‍රෝපියස් ආදි ඇමැතිවරුන් විසිනි. ඔහුගේ කාලයේ දී ඇලරික් I යටතේ ගොත්වරු ග්‍රීසිය ආක්‍රමණය කළහ. නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයේ විසූ ජර්මන් යුද්ධ නිලධාරීන්ගෙන් හා කුලියට සේවය කළ ජර්මන් හේවායන්ගෙන් රෝම අධිරාජ්‍යය ගළවා ගන්නා ලද්දේ ද ඔහුගේ රාජ්‍ය කාලයේ දීය.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ආකේඩියස් ස්වභාවයෙන් ම දුර්වල පුද්ගලයකු හා අදක්ෂ පාලකයකු වූයෙන් රට පාලනය කරනු ලැබුවේ &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;රුෆිනස්&lt;/ins&gt;, යුට්‍රෝපියස් ආදි ඇමැතිවරුන් විසිනි. ඔහුගේ කාලයේ දී ඇලරික් I යටතේ ගොත්වරු ග්‍රීසිය ආක්‍රමණය කළහ. නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයේ විසූ ජර්මන් යුද්ධ නිලධාරීන්ගෙන් හා කුලියට සේවය කළ ජර්මන් හේවායන්ගෙන් රෝම අධිරාජ්‍යය ගළවා ගන්නා ලද්දේ ද ඔහුගේ රාජ්‍ය කාලයේ දීය.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ආකේඩියස්ගේ රාජ්‍ය කාලයේ දී ලංකාව සමඟ රෝම අධිරාජ්‍යය ඉතා කිට්ටු &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;වෙළඳ &lt;/del&gt;සබඳකම් ඇතිකොට ගෙන තුබුණු බව පෙනේ. බලපිටිය, සීගිරිය, යාපනය ආදි ස්ථානවලින් බහුල වශයෙන් සොයා ගෙන ඇති ආකේඩියස් රජුගේ රෝම කාසි ඒ බවට දෙස් දෙයි.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ආකේඩියස්ගේ රාජ්‍ය කාලයේ දී ලංකාව සමඟ රෝම අධිරාජ්‍යය ඉතා කිට්ටු &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;වෙළෙඳ &lt;/ins&gt;සබඳකම් ඇතිකොට ගෙන තුබුණු බව පෙනේ. බලපිටිය, සීගිරිය, යාපනය ආදි ස්ථානවලින් බහුල වශයෙන් සොයා ගෙන ඇති ආකේඩියස් රජුගේ රෝම කාසි ඒ බවට දෙස් දෙයි.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;(සංස්කරණය: 1965)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;(සංස්කරණය: 1965)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Senasinghe</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%86%E0%B6%9A%E0%B7%9A%E0%B6%A9%E0%B7%92%E0%B6%BA%E0%B7%83%E0%B7%8A_%E2%80%8D&amp;diff=7725&amp;oldid=prev</id>
		<title>Senasinghe: '(377-408). නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයේ ප්‍රථම අධිරාජය...' යොදමින් නව පිටුවක් තනන ලදි</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%86%E0%B6%9A%E0%B7%9A%E0%B6%A9%E0%B7%92%E0%B6%BA%E0%B7%83%E0%B7%8A_%E2%80%8D&amp;diff=7725&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2025-04-02T05:56:44Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&amp;#039;(377-408). නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයේ ප්‍රථම අධිරාජය...&amp;#039; යොදමින් නව පිටුවක් තනන ලදි&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;නව පිටුව&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;(377-408). නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයේ ප්‍රථම අධිරාජයා (රා.ස. 395–408) යි. මහා තියොඩෝසියස් අධිරාජයාගේ ජ්‍යෙෂ්ඨ පුත්‍රයා වූ ඔහු උපන්නේ ස්පාඤ්ඤයේ දීය. 383 දී හේ ඔගස්ටස් යන විරුද නාමය ලැබීය. 395 දී තියොඩෝසියස් රජුගේ ඇවෑමෙන් රෝම අධිරාජ්‍යය නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යය, බටහිර රෝම අධිරාජ්‍යය යැයි කොටස් දෙකකට බෙදා නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යය ආකේඩියස්ට ද බටහිර රෝම අධිරාජ්‍යය ඔහුගේ සහෝදරයා වූ ඔනෝරියස්ට පවරන ලදි. අද්‍රියාතික් මුහුදේ සිට ටයිග්‍රීස් නදිය දක්වාත් සිතියාවේ සිට ඉතියෝපියාව දක්වාත් වූ ප්‍රදේශ නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයට අයත් විය. එකල එහි අගනුවර වූයේ කොන්ස්තන්තිනෝපල් නගරයයි. ආකේඩියස් හා ඔනෝරියස් හා අතර කවදාවත් සාමයක් නොපැවැත්තේ යයි කිව යුතුය. නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයේ කොටසක් වූ ඉලිරියා ප්‍රදේශය තම අධිරාජ්‍යයට ඈඳා ගැනීමට ඔනෝරියස්ගේ සෙනෙවියකු වූ ස්ටිලිකෝ සෑම විට ම මාන බලමින් සිටි හෙයිනි.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ආකේඩියස් ස්වභාවයෙන් ම දුර්වල පුද්ගලයකු හා අදක්ෂ පාලකයකු වූයෙන් රට පාලනය කරනු ලැබුවේ රැෆිනස්, යුට්‍රෝපියස් ආදි ඇමැතිවරුන් විසිනි. ඔහුගේ කාලයේ දී ඇලරික් I යටතේ ගොත්වරු ග්‍රීසිය ආක්‍රමණය කළහ. නැගෙනහිර රෝම අධිරාජ්‍යයේ විසූ ජර්මන් යුද්ධ නිලධාරීන්ගෙන් හා කුලියට සේවය කළ ජර්මන් හේවායන්ගෙන් රෝම අධිරාජ්‍යය ගළවා ගන්නා ලද්දේ ද ඔහුගේ රාජ්‍ය කාලයේ දීය.&lt;br /&gt;
ආකේඩියස්ගේ රාජ්‍ය කාලයේ දී ලංකාව සමඟ රෝම අධිරාජ්‍යය ඉතා කිට්ටු වෙළඳ සබඳකම් ඇතිකොට ගෙන තුබුණු බව පෙනේ. බලපිටිය, සීගිරිය, යාපනය ආදි ස්ථානවලින් බහුල වශයෙන් සොයා ගෙන ඇති ආකේඩියස් රජුගේ රෝම කාසි ඒ බවට දෙස් දෙයි.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(සංස්කරණය: 1965)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[ප්‍රවර්ගය: පුද්ගල චරිත - රෝම ඉතිහාසය]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[ප්‍රවර්ගය: ආ]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Senasinghe</name></author>	</entry>

	</feed>