<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="si">
		<id>http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B6%87%E0%B6%B1%E0%B7%8A%E0%B6%AD%E0%B7%8A%E2%80%8D%E0%B6%BB%E0%B7%83%E0%B7%93%E0%B6%B1%E0%B7%8A</id>
		<title>ඇන්ත්‍රසීන් - සංශෝධන ඉතිහාසය</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B6%87%E0%B6%B1%E0%B7%8A%E0%B6%AD%E0%B7%8A%E2%80%8D%E0%B6%BB%E0%B7%83%E0%B7%93%E0%B6%B1%E0%B7%8A"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%87%E0%B6%B1%E0%B7%8A%E0%B6%AD%E0%B7%8A%E2%80%8D%E0%B6%BB%E0%B7%83%E0%B7%93%E0%B6%B1%E0%B7%8A&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T03:21:23Z</updated>
		<subtitle>විකියෙහි මෙම පිටුව සඳහා ඇති සංශෝධන ඉතිහාසය</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.27.1</generator>

	<entry>
		<id>http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%87%E0%B6%B1%E0%B7%8A%E0%B6%AD%E0%B7%8A%E2%80%8D%E0%B6%BB%E0%B7%83%E0%B7%93%E0%B6%B1%E0%B7%8A&amp;diff=9397&amp;oldid=prev</id>
		<title>Senasinghe විසින් 03:46, 5 දෙසැම්බර් 2025 හිදී</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%87%E0%B6%B1%E0%B7%8A%E0%B6%AD%E0%B7%8A%E2%80%8D%E0%B6%BB%E0%B7%83%E0%B7%93%E0%B6%B1%E0%B7%8A&amp;diff=9397&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2025-12-05T03:46:20Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;tr style='vertical-align: top;' lang='si'&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;← පැරණි සංශෝධනය&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;03:46, 5 දෙසැම්බර් 2025 තෙක් සංශෝධනය&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;1 පේළිය:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;1 පේළිය:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;(Anthracene). වර්ණ රහිත ස්ඵටිකරූපී ඝනයක් වූ මේ රසායන සංයෝගය ඇරෝමැටික [[හයිඩ්රොකාබන]]යකි (බ.) එහි ද්‍රවාංකය සෙ. 218% කි; තාපාංකය 340°කි. සංශුද්ධ ඇන්ත්‍රසීන්වල දම්පාටට හුරු නිල් ප්‍රදීප්තියක් (fluorescence) දක්නා ලැබේ. ඇන්ත්‍රසීන් ජලයේ දිය නොවේ. මද්‍යසාරයේ හෝ ඊතර්වල හෝ දිය වන්නේ ද ඉතා ස්වල්ප වශයෙනි; හොඳින් දිය වන්නේ උණු බෙන්සීන්වලයි.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;(Anthracene). වර්ණ රහිත ස්ඵටිකරූපී ඝනයක් වූ මේ රසායන සංයෝගය ඇරෝමැටික [[හයිඩ්රොකාබන]]යකි (බ.) එහි ද්‍රවාංකය සෙ. 218% කි; තාපාංකය 340°කි. සංශුද්ධ ඇන්ත්‍රසීන්වල දම්පාටට හුරු නිල් ප්‍රදීප්තියක් (fluorescence) දක්නා ලැබේ. ඇන්ත්‍රසීන් ජලයේ දිය නොවේ. මද්‍යසාරයේ හෝ ඊතර්වල හෝ දිය වන්නේ ද ඉතා ස්වල්ප වශයෙනි; හොඳින් දිය වන්නේ උණු බෙන්සීන්වලයි.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ඇන්ත්‍රසීන්වල අණුක සූත්‍රය 014 Ha10 යනුයි. එහි ව්‍යූහ සූත්‍රය මෙසේ දැක්වේ:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ඇන්ත්‍රසීන්වල අණුක සූත්‍රය 014 Ha10 යනුයි. එහි ව්‍යූහ සූත්‍රය මෙසේ දැක්වේ:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[ගොනුව:3-128.jpg|200px|right]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ගල් අඟුරු තාරවල සාමාන්‍යයෙන් සියයට 1ක් පමණ ඇන්ත්‍රසීන් අඩංගු වේ. මෙම ගල්අඟුරු තාර භාගික-ආසවනය (fractional distillation) කිරීමෙන් ඇන්ත්‍රසීන් ලබාගත හැකි වේ. මෙම ක්‍රියාවලියේ දී සෙ. 270°ටත් 400°ටත් අතර ආසවනය වන්නා වූ කොටසෙහි සියයට 5ටත් 10ටත් අතර ප්‍රමාණයක් ඇන්ත්‍රසීන් ඇත්තේය. යථෝක්ත ද්‍රව කොටස සිසිල් වන විට අශුද්ධ ඇන්ත්‍රසීන් ස්ඵටික වෙන් වන්නට පටන් ගනී. මෙම ස්ඵටික එකතු කොට, ඒවා රත් කරමින් කේන්ද්‍රාපසරණයටත් (centrifuging) පීඩනයටත් භාජන කරනු ලැබේ. පසුව ඒවා නැප්තා ද්‍රාවකයෙන් සෝදනු ලැබේ. මෙසේ ලැබෙන ඇන්ත්‍රසීන් සියයට 90ක් පමණ සංශුද්ධය. ඔලෙයික් අම්ලය වැනි ද්‍රාවක යෙදීමෙන් මේ ස්ඵටික පුනඃස්ඵටිකීකරණය කොට තව දුරටත් සංශුද්ධ කිරීමට පුළුවන.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ගල් අඟුරු තාරවල සාමාන්‍යයෙන් සියයට 1ක් පමණ ඇන්ත්‍රසීන් අඩංගු වේ. මෙම ගල්අඟුරු තාර භාගික-ආසවනය (fractional distillation) කිරීමෙන් ඇන්ත්‍රසීන් ලබාගත හැකි වේ. මෙම ක්‍රියාවලියේ දී සෙ. 270°ටත් 400°ටත් අතර ආසවනය වන්නා වූ කොටසෙහි සියයට 5ටත් 10ටත් අතර ප්‍රමාණයක් ඇන්ත්‍රසීන් ඇත්තේය. යථෝක්ත ද්‍රව කොටස සිසිල් වන විට අශුද්ධ ඇන්ත්‍රසීන් ස්ඵටික වෙන් වන්නට පටන් ගනී. මෙම ස්ඵටික එකතු කොට, ඒවා රත් කරමින් කේන්ද්‍රාපසරණයටත් (centrifuging) පීඩනයටත් භාජන කරනු ලැබේ. පසුව ඒවා නැප්තා ද්‍රාවකයෙන් සෝදනු ලැබේ. මෙසේ ලැබෙන ඇන්ත්‍රසීන් සියයට 90ක් පමණ සංශුද්ධය. ඔලෙයික් අම්ලය වැනි ද්‍රාවක යෙදීමෙන් මේ ස්ඵටික පුනඃස්ඵටිකීකරණය කොට තව දුරටත් සංශුද්ධ කිරීමට පුළුවන.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Senasinghe</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%87%E0%B6%B1%E0%B7%8A%E0%B6%AD%E0%B7%8A%E2%80%8D%E0%B6%BB%E0%B7%83%E0%B7%93%E0%B6%B1%E0%B7%8A&amp;diff=9021&amp;oldid=prev</id>
		<title>Senasinghe: '(Anthracene). වර්ණ රහිත ස්ඵටිකරූපී ඝනයක් වූ මේ රසායන ස...' යොදමින් නව පිටුවක් තනන ලදි</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%87%E0%B6%B1%E0%B7%8A%E0%B6%AD%E0%B7%8A%E2%80%8D%E0%B6%BB%E0%B7%83%E0%B7%93%E0%B6%B1%E0%B7%8A&amp;diff=9021&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2025-08-28T09:15:37Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&amp;#039;(Anthracene). වර්ණ රහිත ස්ඵටිකරූපී ඝනයක් වූ මේ රසායන ස...&amp;#039; යොදමින් නව පිටුවක් තනන ලදි&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;නව පිටුව&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;(Anthracene). වර්ණ රහිත ස්ඵටිකරූපී ඝනයක් වූ මේ රසායන සංයෝගය ඇරෝමැටික [[හයිඩ්රොකාබන]]යකි (බ.) එහි ද්‍රවාංකය සෙ. 218% කි; තාපාංකය 340°කි. සංශුද්ධ ඇන්ත්‍රසීන්වල දම්පාටට හුරු නිල් ප්‍රදීප්තියක් (fluorescence) දක්නා ලැබේ. ඇන්ත්‍රසීන් ජලයේ දිය නොවේ. මද්‍යසාරයේ හෝ ඊතර්වල හෝ දිය වන්නේ ද ඉතා ස්වල්ප වශයෙනි; හොඳින් දිය වන්නේ උණු බෙන්සීන්වලයි.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ඇන්ත්‍රසීන්වල අණුක සූත්‍රය 014 Ha10 යනුයි. එහි ව්‍යූහ සූත්‍රය මෙසේ දැක්වේ:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ගල් අඟුරු තාරවල සාමාන්‍යයෙන් සියයට 1ක් පමණ ඇන්ත්‍රසීන් අඩංගු වේ. මෙම ගල්අඟුරු තාර භාගික-ආසවනය (fractional distillation) කිරීමෙන් ඇන්ත්‍රසීන් ලබාගත හැකි වේ. මෙම ක්‍රියාවලියේ දී සෙ. 270°ටත් 400°ටත් අතර ආසවනය වන්නා වූ කොටසෙහි සියයට 5ටත් 10ටත් අතර ප්‍රමාණයක් ඇන්ත්‍රසීන් ඇත්තේය. යථෝක්ත ද්‍රව කොටස සිසිල් වන විට අශුද්ධ ඇන්ත්‍රසීන් ස්ඵටික වෙන් වන්නට පටන් ගනී. මෙම ස්ඵටික එකතු කොට, ඒවා රත් කරමින් කේන්ද්‍රාපසරණයටත් (centrifuging) පීඩනයටත් භාජන කරනු ලැබේ. පසුව ඒවා නැප්තා ද්‍රාවකයෙන් සෝදනු ලැබේ. මෙසේ ලැබෙන ඇන්ත්‍රසීන් සියයට 90ක් පමණ සංශුද්ධය. ඔලෙයික් අම්ලය වැනි ද්‍රාවක යෙදීමෙන් මේ ස්ඵටික පුනඃස්ඵටිකීකරණය කොට තව දුරටත් සංශුද්ධ කිරීමට පුළුවන.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ඇන්ත්‍රසීන් ඔක්සිකරණයෙන් ඇන්ත්‍රක්විනෝන් ලැබේ. මෙම ඇන්ත්‍රක්විනෝන් හා වෙනත් ඇන්ත්‍රසීන් ව්‍යුත්පන්න සායම් නිපැදවීමේ දී අවශ්‍ය වන වැදගත් ද්‍රව්‍ය වේ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(කර්තෘ: [[පී.බී. දසනායක]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(සංස්කරණය: 1967)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[ප්‍රවර්ගය: රසායන විද්‍යාව]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[ප්‍රවර්ගය: ඇ]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Senasinghe</name></author>	</entry>

	</feed>