<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="si">
		<id>http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B6%AF%E0%B7%92%E0%B6%BA_%E0%B6%9C%E0%B7%90%E0%B6%A7_%E0%B6%B4%E0%B6%BD%E0%B7%8F</id>
		<title>දිය ගැට පලා - සංශෝධන ඉතිහාසය</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B6%AF%E0%B7%92%E0%B6%BA_%E0%B6%9C%E0%B7%90%E0%B6%A7_%E0%B6%B4%E0%B6%BD%E0%B7%8F"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%AF%E0%B7%92%E0%B6%BA_%E0%B6%9C%E0%B7%90%E0%B6%A7_%E0%B6%B4%E0%B6%BD%E0%B7%8F&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-18T09:28:50Z</updated>
		<subtitle>විකියෙහි මෙම පිටුව සඳහා ඇති සංශෝධන ඉතිහාසය</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.27.1</generator>

	<entry>
		<id>http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%AF%E0%B7%92%E0%B6%BA_%E0%B6%9C%E0%B7%90%E0%B6%A7_%E0%B6%B4%E0%B6%BD%E0%B7%8F&amp;diff=5461&amp;oldid=prev</id>
		<title>Senasinghe විසින් 10:27, 22 අප්‍රේල් 2024 හිදී</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%AF%E0%B7%92%E0%B6%BA_%E0%B6%9C%E0%B7%90%E0%B6%A7_%E0%B6%B4%E0%B6%BD%E0%B7%8F&amp;diff=5461&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2024-04-22T10:27:53Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;tr style='vertical-align: top;' lang='si'&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;← පැරණි සංශෝධනය&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;10:27, 22 අප්‍රේල් 2024 තෙක් සංශෝධනය&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l5&quot; &gt;5 පේළිය:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;5 පේළිය:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;යන උද්භිද විද්‍යාත්මක නාමයෙන් හැඳින්වේ. ස්ක්‍රොෆුලරාසේ යන උද්භිද කුලයට අයත් ද්වි බීජ පත්‍රී ශාකයකි. පුෂ්ප පිපීම ජනවාරි-ජුනි අතර සිදු වේ. ඉතා කුඩා පුෂ්ප ජල මට්ටමට ඉහළින් පිහිටන පත්‍ර කක්ෂව අක්ෂයක 1-3 බැගින් පිහිටයි. පුෂ්ප නිර්වෘන්තීය හෝ ඉතා කෙටි වෘන්ත සහිත වේ. නාලාකර මණියේ මණිපත්‍ර 5ක් බද්ධ ය. කෙටි නාලාකාර මුකුටය අග්‍රයෙන් දළ 5ක් බවට බෙදෙයි. ලා රෝස පැහැති කරල ඕවලාකාර ය, මිලි මීටර් 3ක පමණ විෂ්කම්භයෙන් යුක්ත ය. මණිය සිවියක් ලෙස කරල මත දැකිය හැකි ය. ඉතා කුඩා තද දුඹුරු පැහැති බීජ එහි සිරස් පෙළකට පිහිටයි.&amp;#160;  &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;යන උද්භිද විද්‍යාත්මක නාමයෙන් හැඳින්වේ. ස්ක්‍රොෆුලරාසේ යන උද්භිද කුලයට අයත් ද්වි බීජ පත්‍රී ශාකයකි. පුෂ්ප පිපීම ජනවාරි-ජුනි අතර සිදු වේ. ඉතා කුඩා පුෂ්ප ජල මට්ටමට ඉහළින් පිහිටන පත්‍ර කක්ෂව අක්ෂයක 1-3 බැගින් පිහිටයි. පුෂ්ප නිර්වෘන්තීය හෝ ඉතා කෙටි වෘන්ත සහිත වේ. නාලාකර මණියේ මණිපත්‍ර 5ක් බද්ධ ය. කෙටි නාලාකාර මුකුටය අග්‍රයෙන් දළ 5ක් බවට බෙදෙයි. ලා රෝස පැහැති කරල ඕවලාකාර ය, මිලි මීටර් 3ක පමණ විෂ්කම්භයෙන් යුක්ත ය. මණිය සිවියක් ලෙස කරල මත දැකිය හැකි ය. ඉතා කුඩා තද දුඹුරු පැහැති බීජ එහි සිරස් පෙළකට පිහිටයි.&amp;#160;  &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;(කර්තෘ: [[ප්‍රදීපා සේරසිංහ]])&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;(කර්තෘ: [[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;පී.ජී.ඩී. &lt;/ins&gt;ප්‍රදීපා සේරසිංහ]])&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;(සංස්කරණය නොකළ) &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;(සංස්කරණය නොකළ) &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Senasinghe</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%AF%E0%B7%92%E0%B6%BA_%E0%B6%9C%E0%B7%90%E0%B6%A7_%E0%B6%B4%E0%B6%BD%E0%B7%8F&amp;diff=5460&amp;oldid=prev</id>
		<title>Senasinghe: 'ශ්‍රී ලංකාවේ මධ්‍යම හා බස්නාහිර පළාත්වල කුඹු...' යොදමින් නව පිටුවක් තනන ලදි</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B6%AF%E0%B7%92%E0%B6%BA_%E0%B6%9C%E0%B7%90%E0%B6%A7_%E0%B6%B4%E0%B6%BD%E0%B7%8F&amp;diff=5460&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2024-04-22T10:26:59Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&amp;#039;ශ්‍රී ලංකාවේ මධ්‍යම හා බස්නාහිර පළාත්වල කුඹු...&amp;#039; යොදමින් නව පිටුවක් තනන ලදි&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;නව පිටුව&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;ශ්‍රී ලංකාවේ මධ්‍යම හා බස්නාහිර පළාත්වල කුඹුරුවල ද නොගැඹුරු පැහැදිලි දිය සහිත පොකුණුවල ද බහුල ව දැකිය හැකි ජලජ පැලෑටියකි.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
නිමග්න හෝ පාවෙන අතු බෙදුණු කඳන් සහිත ය. දෘඩ මහත් කඳන් වල ගැටවලින් මුල් හට ගෙන ඇත. කඳේ ඍණ ගුරුත්වාවර්තීව (Negative Geotropism) සෙ.මී. 20ක් පමණ දිගුව වැඩෙන ශාඛාවල සම්මුඛව පිහිටි ඉලිප්සාකාර පත්‍ර තිබේ. සුමට දාර සහිත මෙම පත්‍ර මාංසල වන අතර පෘෂ්ට දකම දිලිසෙනසුලු ය. දිගින් සෙ.මී. 8ක් හා පළලින් සෙ.මී. 5ක් පමණ වේ. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
යන උද්භිද විද්‍යාත්මක නාමයෙන් හැඳින්වේ. ස්ක්‍රොෆුලරාසේ යන උද්භිද කුලයට අයත් ද්වි බීජ පත්‍රී ශාකයකි. පුෂ්ප පිපීම ජනවාරි-ජුනි අතර සිදු වේ. ඉතා කුඩා පුෂ්ප ජල මට්ටමට ඉහළින් පිහිටන පත්‍ර කක්ෂව අක්ෂයක 1-3 බැගින් පිහිටයි. පුෂ්ප නිර්වෘන්තීය හෝ ඉතා කෙටි වෘන්ත සහිත වේ. නාලාකර මණියේ මණිපත්‍ර 5ක් බද්ධ ය. කෙටි නාලාකාර මුකුටය අග්‍රයෙන් දළ 5ක් බවට බෙදෙයි. ලා රෝස පැහැති කරල ඕවලාකාර ය, මිලි මීටර් 3ක පමණ විෂ්කම්භයෙන් යුක්ත ය. මණිය සිවියක් ලෙස කරල මත දැකිය හැකි ය. ඉතා කුඩා තද දුඹුරු පැහැති බීජ එහි සිරස් පෙළකට පිහිටයි.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(කර්තෘ: [[ප්‍රදීපා සේරසිංහ]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(සංස්කරණය නොකළ) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[ප්‍රවර්ගය: උද්භිද විද්‍යාව]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[ප්‍රවර්ගය: ද]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Senasinghe</name></author>	</entry>

	</feed>