<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="si">
		<id>http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B7%84%E0%B7%99%E0%B6%B4%E0%B7%8A%E0%B6%B4%E0%B7%94%E0%B7%80</id>
		<title>හෙප්පුව - සංශෝධන ඉතිහාසය</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B7%84%E0%B7%99%E0%B6%B4%E0%B7%8A%E0%B6%B4%E0%B7%94%E0%B7%80"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B7%84%E0%B7%99%E0%B6%B4%E0%B7%8A%E0%B6%B4%E0%B7%94%E0%B7%80&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-19T01:19:21Z</updated>
		<subtitle>විකියෙහි මෙම පිටුව සඳහා ඇති සංශෝධන ඉතිහාසය</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.27.1</generator>

	<entry>
		<id>http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B7%84%E0%B7%99%E0%B6%B4%E0%B7%8A%E0%B6%B4%E0%B7%94%E0%B7%80&amp;diff=4643&amp;oldid=prev</id>
		<title>Senasinghe විසින් 04:41, 29 ජනවාරි 2024 හිදී</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B7%84%E0%B7%99%E0%B6%B4%E0%B7%8A%E0%B6%B4%E0%B7%94%E0%B7%80&amp;diff=4643&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2024-01-29T04:41:54Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;tr style='vertical-align: top;' lang='si'&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;← පැරණි සංශෝධනය&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;04:41, 29 ජනවාරි 2024 තෙක් සංශෝධනය&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l11&quot; &gt;11 පේළිය:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;11 පේළිය:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;(සංස්කරණය නොකළ)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;(සංස්කරණය නොකළ)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[ප්‍රවර්ගය: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;මානවවංශ &lt;/del&gt;විද්‍යාව]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[ප්‍රවර්ගය: &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;මානව වංශ &lt;/ins&gt;විද්‍යාව]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Senasinghe</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B7%84%E0%B7%99%E0%B6%B4%E0%B7%8A%E0%B6%B4%E0%B7%94%E0%B7%80&amp;diff=4526&amp;oldid=prev</id>
		<title>Senasinghe: 'වටිනා භාණ්ඩ සුරැකි ව තබා ගැනීම වැනි විශේෂ කාර්...' යොදමින් නව පිටුවක් තනන ලදි</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://encyclopedia.gov.lk/si_encyclopedia/index.php?title=%E0%B7%84%E0%B7%99%E0%B6%B4%E0%B7%8A%E0%B6%B4%E0%B7%94%E0%B7%80&amp;diff=4526&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2024-01-25T05:50:53Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&amp;#039;වටිනා භාණ්ඩ සුරැකි ව තබා ගැනීම වැනි විශේෂ කාර්...&amp;#039; යොදමින් නව පිටුවක් තනන ලදි&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;නව පිටුව&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;වටිනා භාණ්ඩ සුරැකි ව තබා ගැනීම වැනි විශේෂ කාර්ය සඳහා උපයෝගී කොට ගන්නා කුඩා පෙට්ටි හැඳින්වීමට යෙදෙන මෙම වචනය ද්‍රවිඩ භාෂාවෙන් බිඳී ආවක් සේ පෙනේ. පැරණි සිංහලයේ මදෝස (මංජුසා) කරඬුව නම් යෙදුණේ යයි සිතිය හැකි ය. ප්‍රමාණයෙන් කුඩා වූ හැඩයෙන් විවිධ වූ දැව, ලෝහ, වේවැල් හා පන් වැනි දැයෙන් සාදාගන්නා ලද හෙප්පු පුරාණයේ ආභරණ, ආයිත්තම්, බෙහෙත් වැනි වටිනාකමින් යුතු වූ භාණ්ඩ ආරක්ෂා කොට තැබීමට මෙන් ම බුලත් හා බුලත් විට කෑම සඳහා ගන්නා ද්‍රව්‍ය තබා ගැනීමට ද පාවිච්චි කළ බව ආභරණ හෙප්පුව, බෙහෙත් හෙප්පුව, බුලත් හෙප්පුව වැනි නම්වලින් පෙනේ. අද බොහෝ විට කෞතුක භාණ්ඩ ගණයෙහි ලා සැලකෙන හෙප්පුව තවමත් උඩ-පාත දෙරට ම ගම්මානවල වැසියන්ගේ පරිහරණයේ පවතී. &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
පැරැණි හෙප්පු හැමකක් ම පාහේ දර්ශනීය ලෙස කැටයම් කොට ඇත. ඒවා බොහෝ විට ලීයෙන් තනන ලද ඒවා විය. විෂ්කම්භය අඩියකට වැඩි නොවන ලියවන ලද වටකුරු ලී පෙට්ටි සාමාන්‍යයෙන් භාවිත කරන ලද බවත් ලියවන ලද අනෙක් භාණ්ඩ මෙන් මේ පෙට්ටි ද සාමාන්‍යයෙන් පට්ටලය මගින් ලාකඩ හා අලංකාර කොට ඇති බවත් ආනන්ද කුමාරස්වාමි කියයි. දැවවලින් තැනූ හෙප්පු තරමට ම බහුල වූයේ වේවැල් හා පන්වැනි දේවලින් වියන ලද හෙප්පු ය. අලංකාර ලෙස පාට කරන ලද ඒවායේ විවිධ රටා මෝස්තර යොදා ඇත. මහනුවර මහදේවාලයට අයත් රන් සන්නස බහා ඇත්තේ රිදී වැඩ දැමූ ඇද්දත් හෙප්පුවක ය. දැවවලින් තැනූ හෙප්පුවල ඇති දර්ශනීය කැටයම් නිසා ඒවායේ කෞතුක වටිනාකම විශාල ය. බොහෝවිට හෙප්පුවේ ඇතුළත මෙන් ම පිටත ද කැටයම් කොට ඇත. සිංහල කැටයම් යොදා බුලත් හෙප්පු අද පවා උඩරට නිවෙස්වල පාවිච්චි වේ. ලාකඩ පටි යෙදූ උඩරට ආභරණ හෙප්පු ශෝභන මෙන් ම සවිමත් ය. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
මුල දී දැව හා වේවැල් පන් වැනි දෑවලින් තැනූ හෙප්පු බහුල වුව ද පසුකාලයක දී පිත්තල හා වෙනත් ලෝහවලින් තැනූ හෙප්පු බහුල වූ බව පෙනේ. ඒවායේ සරණේරු, අගුල් ආදී අසවැසිය ද බහුල වූ අතර ඒ කෙරෙහි පෘතුගීසි, ලන්දේසි බලපෑම් අධික විය. ලන්දේසි බලපෑම් රැගත් පිත්තල දුම්කොළ හෙප්පු උඩ-පාත දෙරට ම මෙන් ම යාපනය වැනි ප්‍රදේශවල ද දක්නට හැකි ය. කුඩා හෙප්පු පෙට්ටිවල අල්ලු බොහෝවිට පිත්තල ය. රිදී අල්ලු ද දක්නට හැකි ය. මෙකී අඩුවැඩිය දැව, වේවැල්, පිත්තල ආදී සෑම වර්ගයක ම හෙප්පුවල දක්නට ඇත. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
කුඩා හෙප්පු සෑදීමේ දී අච්චු යොදාගත් බව පෙනේ. ඒ අච්චු ලෝකඩවලින් තැනීම බහුල ව දක්නට හැකි විය. දැවවලින් ද ඒවා සාදන ලදී. දැනට ලංකාවේ ජාතික කෞතුකාගාරවල දක්නට ඇති විවිධ වර්ගයේ හෙප්පු දෙස බලන විට ඒවායේ ශිල්පීමය අගය ඉතා උසස් බව පෙනී යයි. උඩරට රජවාසල පණිවිඩ කරන පිළිවෙළ සතු එක් කාර්යයක් වූයේ දලුමුර හෙප්පුව නිසි ලෙස තබා ගැනීම බව ඩොයිලි සඳහන් කරයි. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(කර්තෘ: [[පණ්ඩුල ඇඳගම]]: 1971)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(සංස්කරණය නොකළ)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[ප්‍රවර්ගය: මානවවංශ විද්‍යාව]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Senasinghe</name></author>	</entry>

	</feed>